OKOLOHRADCE

Vyhledávač

kulturních akcí a zábavy

• na výstavu
• na film
• do divadla
• volný čas
• za hudbou
• za sportem
• s dětma
• za turistikou

Soutěže

partneři

Východočeská pódia - Čabraka

Pondělí 6.7.2009 | Komentářů k článku: 0 | přidat komentář »

Fotografie, profily, rozhovory; to vše v jedné rubrice na jednom portálu. Jedna kapela týden co týden. Nezáleží na žánru, ani na počtu odehraných koncertů. Důležitá je chuť do hraní, chuť se prezentovat... to vše je rubrika VÝCHODOČESKÁ PÓDIA.

Už jste se mohli dočíst o Ready Kirken, Eastpark, vrchlabské kapele Skapollo, hradecké partě the Coolers, krkonošských tělesech Koneckonců a Driák, retro partě High Fever, o kapele z Ústí nad Orlicí Mother´s Angels, ska-punkové skupině Jo!SKA, thrash metalové bandě z Trutnova Exorcizphobia, elektronickém hudebním projektu Sunlab,  hradecký Enter, pilníkovské Kaluže, Výprodej Zeber z  Lánova, Maroliju ze Dvora Králové nad Labem, Silent z Hradce Králové, Zoomagnetismo z Hostinného, Standby opět z Hradce Králové, EFFECT z Trutnova, Cémur Šámur, minulý týden byl důkazem toho, že Hradec Králové je město na kapely opravdu bohaté a představili jsme vám partu Red Marionette a nyní jsme zavítali do České Skalice za kapelou Čabraka.

Tímto způsobem dáváme šanci i vám, kapelám, hudebním projektům... se zviditelnit a rozšířit řady fanoušků na koncertech. Pokud i vy máte zájem a chcete svou kapelu prezentovat na našem webovém portálu, stačí napsat email na adresu: monika.sokolovicova@okolohradce.cz

Česká Skalice město s krásným výhledem na údolní nádrž Rozkoš, ale také město ze kterého pochází další kapela představovaná v rubrice Východočeská pódia - Čabraka. Na otázky odpovídal Ladislav Horký.

Jak a kdy jste se dali dohromady?
Znali jsme se už dávno před skutečným vznikem kapely v roce 2001. S Kamilem jsme se znali ze střední školy a hráli spolu už v jiných seskupeních, s Markem jsme spolupracovali třeba tak, že napsal pár textů našemu tehdejšímu seskupení Mavi Gayet (www.bandzone.cz/mavigayet). Tahle kapela se pak vlastně přetavila do dnešní Čabraky.

Jak vznikl název kapely?
Když člověk vymýšlí název už pro několikátou kapelu, jde to dost ztuha. Nakonec nás napadl název, který v dnešní době koresponduje se zaměřením kapely víc než v době jejího vzniku. (Čabraka je orientální přehoz a také renesanční architektonická ozdoba; oba aspekty - orient i historie - jsou dnes v naší hudbě nějakým způsobem obsaženy.)

Jak byste charakterizovali kapelu?
S charakteristikami muziky bývá potíž. Naše muzika stojí na trochu jiných základech, než je v místních končinách obvyklé, hlavně rytmicky, ale i vedením melodických linek atd.; blíží se hudbě středomořské, ale to asi většině lidí stejně nic moc neřekne. Tak používáme někdy „akustická alternativa" a jindy zase třeba „hudba hravá i dravá". Trochu nám napověděli v Liberci, kde mají seriál akcí nazvaný world experiment. Zdá se, že to naši muziku celkem dobře vystihuje.

Vzpomenete si, jak vypadalo první vystoupení?
Ačkoli jsme nebyli už žádní začátečníci, nebyla to žádná sláva. Vykročili jsme oproti předchozím zkušenostem žánrově jinam, hráli poprvé bez bicích, obsluhovali každý víc nástrojů.... Ustáli jen to taktak. :-)

Co personální rošády? Je od založení kapely spíše klid, nebo se již konaly nějaké změny v sestavě?
Dnes tvoří kapelu tři lidé, většinu času ale byli v kapele další muzikanti, kteří výrazně dotvářeli její tvář. Na začátku to byl Borek Smékal na klarinet a saxofon a Vladan Peovský na bubny, později Karel Maněna na darbuku a trubku, po něm zase bubeník Bohdan Prachař a violistka Kateřina Tichá. Kapelou se také mihl perkusista a hráč na cokoli Martin Kučera. Postupem času jsme se rozhodli pro hraní v triu, ale rádi si zveme hosty, aby naši muziku dál obohacovali. V poslední době to byla violistka Míša Mrázková a Bohdan Prachař. A úplně aktuálně jsme oslovili našeho úplně prvního bubeníka Vladana Peovského, jehož hra byla pro nás už před lety velkou inspirací. Každý z nás ale prošel vlastní rošádou, kdy jsme postupně od elektrických kytar přešli ke kontrabasu, loutně, viole da gamba a dalším čistě akustickým nástrojům.

Kdo má na svědomí hudbu a texty?
Slova většinou nacházíme v knihách. Muziku děláme každý sám nebo naopak všichni dohoromady, Ale občas se před námi muzika nebo slova zjeví tak, že jsme tím sami překvapeni a člověk se pak zdráhá připsat si autorství, je spíš prostředníkem.

Co posloucháte za muziku? Co vás inspiruje?
Leccos, co „potkáme cestou". Marek je zaujatým čtenářem (např. J. Demla), Kamil poslouchá flamenco, hudbu 20. století a soudobou hudbu a jazz, spolu s Ladislavem hojně naslouchají etnické hudbě a jsou obdivovateli tzv. early music (stará hudba od gotiky po baroko). Průsečíkem toho, co v poslední době posloucháme všichni, je Jordi Savall a jeho nahrávky s ansámblem Hespérion XXI.

Jak často zkoušíte?
Daří se nám společně zkoušet jen jednou týdně, víc času není. Vynahrazujeme si to aspoň trochu každoročním soustředěním v Orlických horách.

Kde hrajete nejraději?
Otázka ani tak nezní kde hrát, ale pro koho. Naše muzika není prvoplánová, takže záleží na tom, jestli se i posluchači chtějí otevřít tomu, čemu se snažíme otevřít i my. Pokud se s takovými lidmi sejdeme, v čajovně, v kapli nebo na open-air festivalu, je to dobré.

Jaký je váš nejkurióznější zážitek spojený s hraním?
Nevím, na nic si nevzpomínám. Leda když jsme byli pozváni do Bratislavy na Nordfest, festival pojednávající o Skandinávii, a setkali jsme se tam s kapelami jako Dubia Fortuna, Braagas či Tua Borta, tedy kapelami, které stejně jako my neměly se Skandinávií vůbec nic společného. Kuriózní bývá občas také to, že přijedeme hrát do klubu, jehož vybavení skýtá třeba jen tři mikrofony a my jich potřebujeme sedm. To se pak člověk chvíli snaží postavit na hlavu, aby na konec zjistil, že nejlepší to bude „na sucho".

Je něco, co na muzicírování nesnášíte?
Občas vnímáme jako paradoxní, že tři lidi sednou do auta, jednou někam dvě hodiny, hodinu vybalují, hodinu hrají, hodinu balí a dvě hodiny jedou zpět. Ale nestěžujeme si, patří to k věci. Opravdu neradi hrajeme v prostoru zahaleném cigaretovým kouřem, tomu jsme už odvykli.

Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
Že se i po téměř dvaceti letech hudebně jako muzikanti vyvíjíme a nezdá se, že by se to mělo zastavit. A taky to, že se nám daří spolu v tom výše zmiňovaném triu hudebně i lidsky znamenitě vycházet. Ostatní je pomíjivé...

Jaké máte plány do budoucna?
Hm, vyvíjet se... Čerpat z hudby všechno dobré, co může dát a hrát pro lidi, se kterými to dokážeme sdílet...

Sestava:
Kamil Remeš - arabská loutna, renesanční loutna, španělská kytara, saz, zpěv
Ladislav Horký - viola da gamba, saz, zobcové flétny, zpěv
Marek Netresta - tahací harmonika, kontrabas, saz, zpěv

Žánr:
world experiment

Domovské město:
Česká Skalice

Diskografie:
Žádná oficiální CD, jen občas demonahrávky; sázíme spíš na živá hraní

Počet odehraných koncertů:
Nejsme nijak zvlášť činní, za osm let jsme odehráli něco přes šedesát koncertů.

Oblíbené skupiny:
To je u jednotlivých členů značně rozdílné; shodli bychom se ale na Ivě Bittové, souboru Alla Francesca a Jordi Savallovi s jeho souborem Hespérion XXI

Oficiální stránky skupiny:
www.cabraka.wz.cz

 HISTORII RUBRIKY VÝCHODOČESKÁ PÓDIA NALEZNETE ZDE.

Diskuze ke článku

Jméno
Text
	Před odesláním opište pozorně kontrolní kód